Tato malá věcička slouží k identifikaci vašeho přístroje, ať je to cokoli. A to na celé Zemi. SIM je zkratka z anglického „Subscriber Identity Module“.
Nejprve si karty rozdělíme. Ne obchodně, to bych je musel dělit na padesátikorunové, stovkové, zadarmo atd. atd. My si je rozdělíme pouze dle rozměrů, protože jednomu, tomu klasickému dávno odzvonilo.
·        Mini SIM
·        Micro SIM
·        NanoSIM
·        eSIM

Všechny karty jsou stejně „tlusté“, mimo nanoSIm kartičky, ale v přístrojích ta „tlušťka roli nehraje. Vlastně ani jejich rozměry délka krát šířka, protože se dá upravit „rámečkem“, neboli správně technicky, adaptérem. Takže zajisté pochopíte následující rozměry. Mini má 25 x 15 milimetrů, mikro 15 x 12 a nanoSIM jen 12,3  x  8,8. Karta eSIM pak rozměry nemá, je implantována přímo do přístroje, což asi není nejlepší řešení, ale je moderní a brzy budou jen eSIM karty, jak píši jinde. Vývody jsou u všech kartiček řešeny stejně.
Když to vezmeme přísně technicky, je vlastně taková kartička mini počítač. Má vlastní CPU, vlastní RAM i ROM a dalších věcí, které zde nebudu vypisovat.
Věděli jste například, že kartička je chráněna ještě něčím jiným, nežli známým PINem A PUKem s čísly jedna a dvě? Je to ještě navíc BPUK a LPIN. BPUK je určen pro nastavení kódu BPIN do GSM bankovnictví a LPIN je určen pro lokalizaci SIM karty.

Na SIM kartě máte uložena všechna nastavení, všechna čísla, historii, tedy pokud jste si zvolili např. v mobilu ukládání dat na SIM. Někdo totiž volí, nevím proč, ukládání do paměti telefonu. Prý z důvodu bezpečnosti.
Bohužel, těmto malým a milým „kamarádům“ prý pomaličku zvoní hrana. Někteří výrobci již přecházejí na eSIM, což jsou kartičky implantované přímo do mobilu. Já jsem na výhody nepřišel, spíše na nevýhody. Ale uvidíme časem. Nechme se překvapit.
Vidíme tedy, že ta maličká věcička je, nebo byla, vlastně velkým pomocníkem.