Jeden slavný geniální muž kdysi prohlásil velice znepokojující myšlenku. Prý by se v důsledku zmizení veškerého včelstva lidstvo do čtyř let dočkalo toho samého. Prostě bychom vyhynuli.
§  Je možné, že bychom byli natolik závislí na tomto drobném hmyzu?
Touto myšlenkou se zabývali vědci a zjistili, že Albert Einstein (autor té znepokojující věty) není až tak daleko od pravdy. Je totiž zcela jasné, že třetina potravin, kterou potřebujeme k životu, je závislá na opylování včelami. V našich zeměpisných šířkách máme dokonce až osmdesát procent rostlinných druhů, na jejichž růstu a zrání se podílí včely. Je pravda, že tento hmyz není jediným opylovačem, ale čmeláci by to sami asi příliš nevytrhli.

Šest měsíců bez jídla a odpočinku

Jak by to tedy ve střední Evropě dopadlo? Zmizely by veškeré druhy ovoce. To je přímo závislé na příslovečné včelí pilnosti. Kromě toho by začaly mizet i další zemědělské plodiny. Evropa by přišla o dvacet tisíc druhů rostlin. A pak už to jde jako řetězová reakce.
1)    První se tedy vytratily včely.
2)    Poté se ztrácí mnoho druhů rostlin.
3)    Dalším důsledkem je vyhynutí mnoha různých druhů hmyzu.
4)    Tím pádem nemohou přežít ptáci.

A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Včely jsou prostě pro nás velice důležité. Nejen pro člověka samotného, ale pro celou naši planetu. Odedávna jsou synonymem pracovitosti. A u nich to platí doslova a do písmenka.
§  Ony totiž za období, které se nazývá snůška, vůbec nespí a jen pracují.
§  Žijí pouhých šest měsíců a tuto dobu tráví směrem a donáškou do úlu.
§  Za jednu hodinu „oběhnou“ až osm set květů.

Za svůj život nasbírá jedna včelka přibližně 0,9 gramu medu. Až si půjdete koupit do obchodu kilogramovou sklenici této dobroty, pak si uvědomte, že je to výsledek celoživotní tvrdé práce asi jedenácti set včel. KLOBOUK DOLŮ PŘED VČELKAMI.