Na zahrádce, kde běhají malé děti, ale i psi, se skvěle uplatní půdopokryvné rostliny, které snesou, sešlap. Tyto rostlinky můžeme vysázet:
o   na skalce
o   okolo kamenných cestiček
o   mezi šlapáky
o   jako podrost keřů
Pošlapání a podobnou zátěž snesou nejlépe nejodolnější kobercovitě rostoucí druhy, které tvoří svým porostem pevný drn. Při výběru takovýchto rostlin bychom měli zohledňovat jejich:
o   nároky na stanoviště
o   nároky na světlo
o   nároky na vláhu
o   na druh půdy a její kyselost
Některé z těchto půdopokryvných rostlin se velice rozrůstají. Proto je dobré zvážit, zda je tento druh vhodný zejména ve skalce. Takovéto druhy rostlin se budou nejvíce osvědčovat jako:
o   podrost pod keře, anebo stromy
o   ve výsadbách ohraničených bariérou
o   okolo pravidelně sekaného trávníku
o   okolo cestiček nebo zídek
Takovouto rostlinou, která je však náročná na údržbu, je zejména břečťan, který se pne po kmenech i zdech.

Rozmnožování rostlin

Půdopokryvné rostliny je možné snadno namnožit a tak postupně rozšiřovat jejich plochu. Jako nejlepší varianta množení se jeví jejich předpěstování v květináčích, kde je snadno ovlivnitelná vlhkost a přistínění. Až rostlinky v květináčích zmohutní a prokoření, teprve tehdy je vysazujeme na stanoviště.
Jedním z dalších a nejjednodušších způsobů vegetativního množení půdopokryvných rostlin je oddělování částí rostlinek s již vytvořenými kořeny. Oddělovat můžeme výhony, které mají již kořínky, například u vrbiny penízkové a zběhovce plazivého. Mohou to být také zakořeňující oddenky jako třeba u barvínku.

Dále u těch rostlin, které vytvářejí trsy, z nichž jmenujme napříkladkotulu kostrbatou, anebomateřídoušku obecnou, celý trs vyryjeme a rozdělíme na několik částí. Ty navolíme podle toho, jak rychle a též kolik chceme získat nových rostlinek. Pokud jsou kořínky rostlinek slabé, můžete jim zakrátit nadzemní část, jestli je příliš bujná.